Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anemometr

5. 9. 2014

Anemometr (z řeckého anemos = vítr), větroměr je přístroj pro měření rychlosti proudění anebo rychlosti a směru proudění. V meteorologii se používají anemometry k měření rychlosti větru anebo rychlosti a směru větru. Rychlost větru se standardně měří v 10 metrech nad zemí.

Typy anemometrů

K měření rychlosti větru bylo vyvinuto mnoho způsobů a přístrojů pracujících na různých principech.

Mechanické anemometry

Energie větru se přenáší na konstrukci, kterou vítr otáčí, rotuje či vychyluje z ustálené polohy. Mezi mechanické anemometry patří miskové anemometry (Robinsonův kříž), lopatkové anemometry, anemometry s výkyvnou deskou (Wildova korouhev, Dalozův kyvadlový anemometr).

Aerodynamické anemometry

Tlak proudícího vzduchu je přenášen a porovnáván s tlakem statickým .

Zchlazovací anemometry

Čidlo tvořené drátkem je vystaveno zchlazujícímu účinku větru, přičemž můžeme určit rychlost zchlazování nebo energii potřebnou k náhradě (kompenzaci) odejmuté energie. Z obojího lze vyvodit rychlost větru.

Značkovací anemometry

Pomocí tepelného a chemického značkování se určuje rychlost ale i směr větru.

Akustické anemometry

Akustické anemometry měří nebo odvozují rychlost, ale i směr větru, ze změn šíření zvuku v atmosféře.

Ostatní anemometry

K dispozici jsou dnes i anemometry založené na Dopplerově principu, takto lze rychlost větru odhadovat pomocí meteorologických radarů.

Registrační anemometry

Registrační anemometry jsou nazývány anemografy.

wikipedia.cz